Rozhovor s Darinou Šťastnou
„Byla mezi námi rivalita.“ říká kamarádka Darina Šťastná
Kde a jak jste se Silvií seznámili?
Já jsem cvičila od svých deseti let GSK Spartak Děčín a tam také přišla Silvie Hejlíková. Nevím ale přesně v jaké době to bylo.
Jak jste jí vnímala a jaký jste spolu měli vztah?
My jsme se Silvou v podstatě od začátku spolu trénovali, závodili. Vztah byl úplně normální kamarádský jako je mezi dětmi. Bylo tam možná trošku té zdravé rivality, kdy jsme se navzájem hecovali ve svých výkonech.
Závodili jste spolu i ve výsledcích?
Tak bych to úplně neřekla, taková zdravá rivalita je v podstatě správná, aby se člověk posouval někam dál. Nebylo to o tom, že bychom si nějak záviděli a cíleně předháněli.
Máte nějaké společné zážitky?
Těch zážitků je strašně moc. Žili jsme spolu pár let na jednom internátě, jezdili jsme společně na závody, soustředění a spolu jsme trénovali. Pamatuji si, když tehdy bylo mistrovství Evropy v Petrohradu, odkud si Silva přinesla slušné umístění, dostala se do čtyřiadvacítky nejlepších a já jsem tam nejela kvůli zranění a jakmile se vrátila, tak jsme to řádně oslavili. Byl všední den, tak druhý den byl tedy trochu krušný.
Myslíte, že jste tehdy byly dobré kamarádky?
V té době jsme byli ještě jako děti, takže nějaké intriky, závidění nějak moc nefungovalo. Myslím si, že jsme si naopak přáli.
Po kolika letech jste se setkali po konci kariéry Silvie a jaký to byl pocit, když jste jí viděla po těch letech?
Já úplně nevím přesně po jaké době jsme se viděli, co Silva odešla z Děčína. Já totiž jsem dál ještě cvičila a pak už jsem o ní nic moc nevěděla, ale bylo to dost dlouho, určitě přes pět let. To setkání bylo určitě milé.